Bonjour de France !

AMSTERDAM –BERLÍN

Cesta na prázdniny

Den po krásném spektáklu jsme z Dijonu vyrazili na prázdniny…

Bylo nás devět, co jsme jeli domů přes Amsterdam a Berlín! Tak tedy Lidka, Kája, Eliška, Lenka, Marek, Dan, Filip, já a Keiji (kluk z Hirošimy, který je na rok v Dijonu) jsme si užili parádní víkend cestování! V pátek jsme jeli přes Paříž a Brusel...

Gare du Nord v Paříži...

...do Amsterdamu, kde jsme si trošku prošli noční město… velmi živé, ale také s uličkami, kde není živáčka… velmi „free“ neboli na ulici vám nabídnou úplně všechno…

Spali jsme v hostelu nedaleko vlakového nádraží Amsterdam Centraal, v úplném centru nočního života… ráno jsme šli směrem k muzeu Anny Frank, ale asi 200 metrová fronta nás trochu odlákala. A tak jsem se procházeli kolek kanálů a malebnými uličkami… vzali jsme to přes květinový trh k přístavu, odkud jsme hodinku projížděli po městských kanálech… Pak jsem si ještě chtěli půjčit kola a projet se po parcích, půjčovnu jsme našli, cena by také šla (6€50 na 3h), ale chtěli si nechat naše občanky a my jsme jim je nechtěli dát… a tak jsem jen sjeli metrem do jedné jižní čtvrti mimo centrum a prošli se směrem parku, kde jsem si na pár minut lehli na trávu… pak už jsme jen v hostelu vyzvedli věci a zamířili na „Amsterdam Centraal“ odkud nám v sedm večer jel noční vlak do Berlína (jen tak mimochodem vezl přímé vagóny do Kodaně, Prahy, Varšavy, Minsku a Moskvy…).

Poznali jsme Amsterdam jako živé noční i denní město kanálů, cihlových domků a kol, město, které se mi moc líbilo, ale tamní rovina by mě asi ubila…

Vlaková stanice Amsterdam Centraal

Trochu větší parkoviště pro kola... u hlavní vlakové stanice

A mimo centrum...

Na lodičkách

A pak přišla cesta… a s ní největší překvapení víkendu… vlak byl povinně místenkový a tak jsme si našli náš vagón a ona to byla 1. TŘÍDA, přestože na lístkách byla napsaná druhá… Průvodčí nám vagon 1.třídy posvětil a označil ho za druhou… tak jsem se půl hodinky radovali a pak si užívali krásné jízdy… (až na probuzení skupinkou německých dětí asi v jednu v noci)

Na krásně moderní čtyřpatrové berlínské nádraží jsme dorazili před pátou ráno, všechny pekárny měly až od šesti a tak jsme si sedli do „meka“ a dali si lehkou snídani… okolo půl sedmé jsem vyrazili do města (Dan šel za svou rodinou, která byla na skok v Berlíně, a Elišce nebylo nejlépe, tak s ní Filip zůstal chvilku déle na nádraží). Berlín jsme prošli celkem křížem krážem, obzvlášť ten východní, z Hauptbahnhof zadem za Reichstagem k Bráně, pak po Unter den Linden a jiných ulicích ke Sprévě. Po hodinové zastávce na kafi na prohřátí (ráno byly tři stupně…ale sluníčko nás rozehřívalo…) jsme již i s Danem sjeli metrem k památníku Zdi (ještě jsme to vzali přes blešák, hřbitov a ulicemi takové čtvrti, jako jsou pražské Vinohrady…domy byly jen trochu více strohé). S Lidkou, Kájou a Danem jsme to pak vzali S-bahnem na Potsdamer Platz, náměstí moderní architektury stojící na rozhraní západního a východního Berlína, a s gigantickou zmrzlinou dále přes park na hauptbahnhof…

Muzeum zdi...

Potsdamer Platz...

Pak nadešla závěrečná cesta domů… Nedaleko za Berlínem jsme zůstali stát asi na 40 minut u takové ministanice… údajně se nám rozbila lokomotiva a taky ji údajně spravili… Takže již do ČR jsme přijeli s asi hodinovým zpožděním… Lence ujel poslední rychlík na Budějice a Kája jela do Tábora pozdějším, Dan vystoupil již v Ústí a Eliška s Lenkou jeli až do Brna. Marek a Keiji, jako nakonec i Lenka, spali u mě a v pondělí jsme ještě s Lidkou prošli pěkný kus Prahy, od Národního divadla, přes Petřínskou a Pražský hrad až po Staroměstské náměstí a Náměstí Republiky…