AMSTERDAM –BERLÍN

Cesta na prázdniny

Den po krásném spektáklu jsme z Dijonu vyrazili na prázdniny…

Bylo nás devět, co jsme jeli domů přes Amsterdam a Berlín! Tak tedy Lidka, Kája, Eliška, Lenka, Marek, Dan, Filip, já a Keiji (kluk z Hirošimy, který je na rok v Dijonu) jsme si užili parádní víkend cestování! V pátek jsme jeli přes Paříž a Brusel...

Gare du Nord v Paříži...

...do Amsterdamu, kde jsme si trošku prošli noční město… velmi živé, ale také s uličkami, kde není živáčka… velmi „free“ neboli na ulici vám nabídnou úplně všechno…

Spali jsme v hostelu nedaleko vlakového nádraží Amsterdam Centraal, v úplném centru nočního života… ráno jsme šli směrem k muzeu Anny Frank, ale asi 200 metrová fronta nás trochu odlákala. A tak jsem se procházeli kolek kanálů a malebnými uličkami… vzali jsme to přes květinový trh k přístavu, odkud jsme hodinku projížděli po městských kanálech… Pak jsem si ještě chtěli půjčit kola a projet se po parcích, půjčovnu jsme našli, cena by také šla (6€50 na 3h), ale chtěli si nechat naše občanky a my jsme jim je nechtěli dát… a tak jsem jen sjeli metrem do jedné jižní čtvrti mimo centrum a prošli se směrem parku, kde jsem si na pár minut lehli na trávu… pak už jsme jen v hostelu vyzvedli věci a zamířili na „Amsterdam Centraal“ odkud nám v sedm večer jel noční vlak do Berlína (jen tak mimochodem vezl přímé vagóny do Kodaně, Prahy, Varšavy, Minsku a Moskvy…).

Poznali jsme Amsterdam jako živé noční i denní město kanálů, cihlových domků a kol, město, které se mi moc líbilo, ale tamní rovina by mě asi ubila…

Vlaková stanice Amsterdam CentraalTrochu větší parkoviště pro kola... u hlavní vlakové staniceA mimo centrum...Na lodičkách

A pak přišla cesta… a s ní největší překvapení víkendu… vlak byl povinně místenkový a tak jsme si našli náš vagón a ona to byla 1. TŘÍDA, přestože na lístkách byla napsaná druhá… Průvodčí nám vagon 1.třídy posvětil a označil ho za druhou… tak jsem se půl hodinky radovali a pak si užívali krásné jízdy… (až na probuzení skupinkou německých dětí asi v jednu v noci)

Na krásně moderní čtyřpatrové berlínské nádraží jsme dorazili před pátou ráno, všechny pekárny měly až od šesti a tak jsme si sedli do „meka“ a dali si lehkou snídani… okolo půl sedmé jsem vyrazili do města (Dan šel za svou rodinou, která byla na skok v Berlíně, a Elišce nebylo nejlépe, tak s ní Filip zůstal chvilku déle na nádraží). Berlín jsme prošli celkem křížem krážem, obzvlášť ten východní, z Hauptbahnhof zadem za Reichstagem k Bráně, pak po Unter den Linden a jiných ulicích ke Sprévě. Po hodinové zastávce na kafi na prohřátí (ráno byly tři stupně…ale sluníčko nás rozehřívalo…) jsme již i s Danem sjeli metrem k památníku Zdi (ještě jsme to vzali přes blešák, hřbitov a ulicemi takové čtvrti, jako jsou pražské Vinohrady…domy byly jen trochu více strohé). S Lidkou, Kájou a Danem jsme to pak vzali S-bahnem na Potsdamer Platz, náměstí moderní architektury stojící na rozhraní západního a východního Berlína, a s gigantickou zmrzlinou dále přes park na hauptbahnhof…

Muzeum zdi...

Potsdamer Platz...

Pak nadešla závěrečná cesta domů… Nedaleko za Berlínem jsme zůstali stát asi na 40 minut u takové ministanice… údajně se nám rozbila lokomotiva a taky ji údajně spravili… Takže již do ČR jsme přijeli s asi hodinovým zpožděním… Lence ujel poslední rychlík na Budějice a Kája jela do Tábora pozdějším, Dan vystoupil již v Ústí a Eliška s Lenkou jeli až do Brna. Marek a Keiji, jako nakonec i Lenka, spali u mě a v pondělí jsme ještě s Lidkou prošli pěkný kus Prahy, od Národního divadla, přes Petřínskou a Pražský hrad až po Staroměstské náměstí a Náměstí Republiky…

Výlet to byl jedinečný, plný spoustu nových poznání, protože Amsterdam a Berlín jsou dvě krásná a absolutně rozdílná města plná života a inspirace…

Tak díky…

...díky všem, co tam byli, bylo to moc fajn...

Lidka

Kája

Eliška

Lenka

Keiji

Marek

Filip

Dan olomoucký

:-) já

Krásné slunné dny!
Mi

P.S. Dnes to beru s Tomem nočním vlakem do Curychu a zítra se těším na hokej...Česko-Slovensko :-)

SPEKTÁKL
"Télévision tchèque"

A máme to za sebou :-)
Je to vždy jedinečná chvíle roku... je to pro nás takové společenské vyvrcholení dnů a měsíců, které trávíme na Karnotu...

Finální přípravy jsou vždy horlivé a na poslední chvíli... Letos vše klaplo a bylo pořádně docvičeno až hodinu před začátkem! A vše bylo následně dobře zvládnuto! (neboli generálky se ne vždy odehráli tak jak bychom si to představovali, ale od toho se zkouší a ta poslední ukázala doladěnost... takže dobrý :-) )

Počítal jsem kolik diváků bylo v ex-šapli kartonu a došel jsem tak někam mezi 150 a 200... Šlušná návštěva, která nás bouřlivě podporovala! Tak díky moc :-)

Po odlišných představeních "Cestě českou historií" (spektákl 2007) a "Z pohádky do pohádky" (2008)... letos opět náš spektákl zamířil úplně do jiných oblastí a jiné tématiky ... (pozvánka ještě jednou) - "Télévision tchèque"

Po úvodní znělce a pár slovech Káji promluvil Proviseur Karnotu a pan Frič, vedoucí zahraničního odboru MŠMT ČR...

Pak už následoval samotný spektákl a jeho scénky... Milinonář... v hlavní roli Lenka a Bob
Klimatické změny... Bob a moderátoři Vilém a já (uváděli jsme celý večer, celou zpravodajskou relaci)
Rozhovor s panem Škodou o jeho boji s všeobecnou krizí... Honza a Pavel...
...ale také Péťa, Lenka a Lidka
Mimozemšťani... Filip a Lenka a také brněnská Bára a Jirka
Jóžin z bážin v podání Elišky :-)
Krásný tanec v podání Alexe a brněnské Báry
A po pauze Kouzelník ... Lenka, Dan a Kamila
...a taky Marek
Jeden z vrcholů večera... Astérix a Obélix (třinecká Barča a Honza) aneb co se Čechům vybaví, když se řekne "Francie"
...a také těšínský Dan, Filip a Pavel...
...já :-)
... a všichni ve scénce Astérix a Obélix...
Mezi i během scének jsme odzpívali nemálo písniček... Není nutno, Petit cheminot, Grónská písnička, Tisíc mil, Jóžin a spooooousta dalších :-)
Barča hrála na housle jako Kamila s druhou Barčou na klavír...
Vilém a já... pro Viléme to musela být celkem fuška, poskládat a spustit správně za sebou a v dobrý moment všechny zvuky a prezentované texty i obrázky...
A jedna z reklam... Eliška, Tom, brněnská Barča a Anet :-)
Další vrchol večera... tance vedené Alexem :-)
Kájo, díky za přípravu :-) Těch pět měsíců příprav jednoduchých nikdy není, ale pocit na pódiu, na konci spektáklu je jedinečný a nenahraditelný... Je to prostě o České sekci, o tom, jak spolu žije a jak se má ráda :-)

Ještě jsme se bavili na účet stávek ve Francii, zahráli si Babičku Mary, odvysílali Kájinu reportáž z prostředí píseckého belgického gymnázia, další scénky byly o kočkách, panenkovském vítězství Čechoslováků v Bělehradu v roce 1976 a nebylo zapomenuto ani na počasí, které, trochu speciální uzavřelo zpravodajství... pak přišly na řadu jive a chacha...

A jaký z toho mám pocit...? Jedinečně krásný :-) Ty dvě slova stačí!
Moc se těším na příští rok, s radostí se přijedu podívat na spektákl, kde budu poprvé jako divák!

Díky všem za krásný večer, bezpochyby jeden z nejpůsobivějších za celý rok na Karnotu!


Zítra vyrážíme na naší víkendovou pouť přes Paříž, Amsterdam a Berlín na prázdniny!
Mějte se krásně
A hodně jarního sluníčka plného spokojenosti!
Michal