Fotky z Parize

Jiz jsme opet v polovine dalsiho tydne, za mesic jedeme na Vanoce... Celkem sympa :-) Taky, jako Terka, bych rad predstavil par fotek z vikendu v Parizi :-) ...

17.listopadu byli vsichni cesti studenti ve Francii pozvani panem velvyslancem Pavem Fischerem, a tak nas, "delegaci z Carnotu", tu mate (zleva: Petr, Tomas Hreben, Jirka, Bob). Podle vlajek v pozadi jiste poznavate, Ceska ambasada v Parizi nachazejici se jen par desitek metru od Eiffelovky.

Pocasi vyslo...

Panthéon - patecni vecer v centru Parize

Arc de Triomphe neboli Vitezny oblouk, sobotni vecer

Holky z Nimes vraci uder

Vazeni, mili, decka, damy a panove, chlapci a devcata,
moc jsme zavidely Michalovi jeho vylet do Parize, kam bychom se taky rády podívaly, zel deli nas neprekonatelna vzdalenost a nedostatek financnich prostredku. Ale nesedely jsme se zalozenyma rukama, nybrz zvedly jsme nase lina pozadi a neohrozene jsme se vypravily navstivit monumentalni, dech berouci , fenomenalni Pont du Gard- pychu naseho regionu. Ovsem v obet jsme daly jediny den v tydnu kdy se muzeme vyspat, jelikoz pro nas je sobotni dopoledne synonymem hruzy a utrpeni v podobe vyucovani, tim padem i brzkeho vstavani. Inu, vstaly jsme UZ v 7:45:27 a po posilujici snidani skladajici se z tvrdych baget z minuleho tydne jsme se vydaly na cestu. Pote, co jsme dorazily na misto a prosly nadhernou aleji platanu podzimnich barev topicich se v rannim oparu, jsme HO spatrily...

Tento zazitek ani nelze popsat slovy. Pred nami se rozprostirala historie. Ano. 275 metrů dlouhá, 48 m vysoká cast padesátikilometrového rimskeho akvaduktu vedouci vodu z Uzes do sluncem vyprahleho Nimes. Slouzil az do sesteho stoleti naseho letopoctu. Neuveritelne, vzrusujici, fascinujici!!!
Nasledovala kratka, lec fyzicky narocna prochazka po okolni prirode, probouzejici se do noveho dne.
Jen tezce jsme se loucily s dilem neohrozenych, genialnich a statecnych Rimanu.
Dojem z tohotu vyletu navic umocnila skutecnost, ze jsme byly temer jedinymi navstevniky, az na skupinku podezrele vypadajicich japonskych byznysmenu. Po navratu do naseho francouzskeho domova jsme jeste navstivily pravou intelektualni kavarnu, ktera ovsem nebyla nic extra, ale nic extra take ne......viz prispevky nize :-)
Muzete si sami prohlednout prilozenou fotodokumentaci.
Srdecne a vrele vas zdravi z Nimes
Hanka, Ája, Terka

Pozdrav z Parize

Behem naseho parizskeho vikendu jsem se dokonce dostal k tomu, napsat neco na blog :-) Jestli nemate moc casu, tak vam reknu, jednou vetou, ze se mi to tu naramne libi a klidne, kdybych mel penize, tak bych jsem jezdil temer kazdy vikend do zdejsi "famille d'accueille"! Financne to vsak neni utahnutelne... Behem dvou dnu, ktere jsme tu, Bohous-Tomas Hreben-Petr-Jirka a ja, stravili jsme prosli nemalo expozic v Invalidovne (o I. a II. svetove valce, zbranich, deportacich Zidu atd.), koukli jsme se na hrob Napoleona a nakonec patecniho dne jsme se jiz velice tesili na recepci, ktera se konala a kvuli ktere jsme sem jeli, na Ceske ambasade v bezprostredni blizkosti Eiffelovky (nadhera - myslim zejmena ambasadu, ale i Eiffelovku). Vecer jsme se koukli jeste jednou pod Eiffelovku, ale cena 11€ za vyjezd uplne nahoru nas odradil (Bohous a Tom tam sli jeste v sobotu, ja jsem byl uz v rodine). Jeste nemohu zapomenout na Pantheon, ktery jsme jeste tentyz vecer videli. Spali jsme v Cartier chinois, pravdu zajimve..., rano jsme se koukli do jejich specialniho cinskeho supermarketu, kopili par specialnich vyrobku a jeli smer Boulevard Saint-Michel, kde ze soboty na nedeli bydlel Bohous a Tomas. Pote jsem se od nich oddelil a jel se kouknout na Père Lachaise, nejznamejsi parizsky hribot, kde je pohrbeny napriklad Molière ci La Fontaine. (Pokud se jednou dostanete do Parize, tak to stoji za to...). Dojel jsem jeste pod Eiffelovku si koupit francouzskou vlajku a vlajku Evropske unie, kouknout se na Vitezny oblouk a hura do rodiny... Jsou bajecny, hrozne prijemny :-) Zitra jiz jen cesta na Gare de Lyon a direction Dijon (par le TGV), neboli smer Dijon (vlakem velkych rychlosti).

(Za diakritiku se omlouvam, ale pisu to z francouzskeho pocitace, kde neni nainstalovana cestina)

Prijemnou nedeli!
Z Parize zdravi
Michal

Po dlouhé době, která rychle utekla...

Vážení přátelé!
Nejdříve se musím velice omluvit, měsíc a půl neaktualizovaný blog… To by se stávat nemělo! Je na tom však vidět, že čas běží opravdu rychle!
Během toho měsíce a půl se tu stalo opravdu hodně věcí…
Cesta do Paříže, Volby do CVL a CA, Formation des délégués (taková příprava na to, být délégué). Pak přišly velice příjemný, mé první na Carnotu, prázdniny, během kterých jsem byl zejména v Krkonoších a v Praze, chvilku ale i u babičky v Klukách na Mladoboleslavsku a u Děčína s lidmi z oddílu. Zpět do Dijonu! Hned po návratu (přijeli jsem v úterý 7.11. v 5h ráno), ve středu, nás čekala recepce (setkání) na Conseil régional (krajském úřadě) a to s panem vice-prezidentem Burgundska, našimi rodinami, u kterých jsme o víkendu, objevilo se tam i pár profesorů a samozřejmě ředitelé. Ředitelé LC a LCG (Lycée Carnot a Lycée Charles de Gaulle). Nejdůležitější jsme byli my, zahraniční studenti na lyceích v Dijonu (my Češi z LC, dále 4 Číňani ze stejné školy a třicítka Poláků z LCG). Stále řešíme internet, ale ještě nemáme žádné konečné rozhodnutí, a tak nemám co jiného o něm sdělovat. Prostě se o něj snažíme. 18.11. což je sobota by se měly uzavřít známky za první trimestr, takže bylo celkem dost písemek (já sem jich měl od úterý 7. do úterý 14. celkem 9!!!), shrnuto – dopadly různě, nic extra to není, ale nic extra také ne… Již jsem chtěl psát o Paříži, ale ještě musím alespoň zmínit Ženevu, kde jsme byli (my česká sekce v Dijonu) při Dnu válečných veteránů (jak je uvedeno v českém kalendáři) – podle francouzského je to l´Armistice. Neboli konec 1.světové války. Na Cour d´Honneur (Čestný dvůr – ve všech francouzských školách) položil ředitel při ceremonie (výročí - oslavě) věnec k památníku padlých během válek 14-18 a 39-45, jak Francouzi s oblibou tyto války pojmenovávají. Marseillesa neboli francouzská hymna chybět nemohla. Poslední významná věc, která se tu děla bylo zařizování povolení na výjezd do Paříže na českou ambasádu. Při výročí 17. listopadu (každý zná-teda doufám-ne však každý ví, že je to Den boje za svobodu a demokracii a Státní svátek). Všichni čeští studenti ve Francii jsou pozvaní na setkání s Panem velvyslancem Pavlem Fischerem. Popsat co znamenalo zařídit to povolení by bylo opravdu na dlouho… ale je vidět, že to jde! Lístky máme bezva, za 30€ zpáteční na osobu. Zítra ráno vyrážíme a moc se těšíme! Jede Tomáš Hřeben, Bob a já (vracíme se v neděli dopoledne) a Jirka a Petr a ti se vracejí již v sobotu.
Musím letět! Balit, zítra v 6h20 odjíždíme z Dijonu.
Mějte se hezky a já se pokusím o častější příspěvky!
Z Dijonu zdraví
Michal