Konec prvního roku...

Sekunda aneb první rok skončila... já se ozývám s pravelkým zpožděním a ještě k tomu vám povím jen zlomek toho, co se odehrálo v minulých dnech či týdnech.
Konec roku byl zajímavý, z posledního dne zde naleznete pár fotek... Ty musíte vidět, myslím, že jsme v tomto s Tomášem na Carnotu opravdu první...Ještě k tomu poměrně zajímavá kombinace, běžkař a americký fotbalista (vše pochopíte s fotkama)...
Pak jsem se rozjel do Evropy, nic megalomanského, ale vše velezajímavého. O tom napíšu během příštího týdne a přidám k tomu pár fotek. Pár dnů v Bruselu a cesta do ČR vlakem... Od neděle 27.6. jsem v Praze a nyní pracuji, ač jsem to vůbec nečekal, spadlo mi to do klína a byla to taková nabídka, která se nedala odmítnout... (o tom všem příští týden).

FOTO

Nejdříve Flora a její umělecké dílo (první místo v Ceně Václava Havla, téma: ze stínu na světlo)

Následující fotky dokumentují poslední tradičně netradiční den ve škole...
(Tomáš a já)

(Petr a Tomáš)

Hezký začátek astronomického léta!
Z Prahy zdraví
Michal

Nové stránky české sekce v Nimes

Ahojky,
Chci vsechny upozornit na vytvoreni novych stranek ceske sekce v Nimes. Nebyl to tak uplne nas napad, spis napad radnice Nimes a reditelky. Od nas jako studentek se ocekava pravidelne psani prispevku a take nejake clanky do te "statické" casti stranek. Ehm. Tak jsem na to zvedava. Zatim je to jen faze testu, uvidime, jak to bude pokracovat. Snad to budou fajn stranky jak pro Francouze, ale i pro Cechy. Spousta prispevku bude bilingvnich. Budou tam samozrejme fotky a tak. Doufam, ze to teda nakonec vyjde. Kdyz nebudeme line, ze?
Mejte se

Konec skoly, odjezd z Nimes, vylety, zacatek prazdnin, jeden rok ve Francii

Tak.
Seconde nam skoncila.
Utekla jako voda, ktera tekla obcas trochu pomalu, hlavne po prazdninach.
Prvni rok ve Francii je pryc a ja bych mohla bilancovat. O tom, jestli je to ve Francii lepsi, nez by to bylo v Cechach uvazuju porad a jeste jsem se poradne nerozhodla. Zni to jako klise, ale jsou tu vyhody i nevyhody. Treba to jist, spat, chodit do skoly v jednom objektu. Cesta do skoly, ktera zabere tak minutu. Nekomu by se to libilo ( vstavat v pul osmy je vcelku fajn), ale precejenom po chvilce zacinam litovat jizd metrem a tramvaji, ranni cesty do skoly, kdy si clovek mohl v klidu cist, poslouchat hudbu, nebo usinat v sedacce. Urcite se mi zlepsila francouzstina, ale ze by to s tim zlepsenim bylo tak zhave... clovek uz potom nema ani chut si hledat nova slovicka ve slovniku. Anglictina se mi teda urcite nezlepsila a spanelstina, o tom ani nemluvim. Ostatni predmety se clovek podle me nanauci ve Francii o nic lepe nez v Cechach, ale cely pobyt ve Francii je ohromna zkusenost. Nejen poznat ten jejich zvlastni, ale i jistou logiku majici system, ale taky spousta banalnosti, treba kreditka do Crédit Lyonnais...Placam blbosti. Ale je pravda, ze tenhle rok jsem byla v kine nejvickrat za cely svuj zivot. A urcite poznat novou spoustu lidi, to je k nezaplaceni. Nekdy jsou holky fakt trhly.....Ted me urcite zabijou,, ale Hanka urcite vi o cem mluvim , kdyz zminim nase vztahova schemata, Klarka urcite praktikuje dal svou svrnkaci metodu, ktera pekne boli... Ostatni jsou asi pekne mimo misu, ale tyhle blbosti jsou vcelku fajn. A urcite nam tu bude pristi rok chybet Vendy a jeji nezapomenutelne chlamaci zachvaty pri vecerich, ktere budeme dale nosit v nasich srdcich..:-) a ve skutecnosti nejsem tak sentimentalni. Jenom me prave ted stve, ze musim napsat lettre de motivation, abych mohla pristi rok chodit na plavani a me nenapada lepsi motivace, nez napsat, ze nechci byt lemra, ktera se jen cpe a nic nedela...:-) To budu muset nejak jeste vymakat...
Kazdopadne sem chci napsat zazitky z poslednich dnu stravenych ve Francii. Mí milí rodice a má drahocenná sestra ( to neni ironie) se vzchopili a vyrazili autem 1300 km do Nimes, aby me vyzvedli a abychom cestu zpet pojali jako takovou malou Tour de France. Navstivili jsme za kratky cas hodne mist ( coz je trochu na skodu). Takze hopem jsme vzali Avignon, Arles, Pont du Gard, Les Baux, Aigues-Mortes, Grau-du-roi, navstivili jsme obro jeskyne Les Grottes des Demoiselles a navstivili jsme pratele v Auvergne u kterych jsme stravili dva dny. Po dlouhe ceste jsme s nakladem syru, saucissonu, vin a nakupu z Decathlonu ( jediny obchod, kde neumiram pri nakupovani nudou...ne fakt, ja nakupovani nemam rada, vzdycky me to tak nejak unavi, ani nevim proc) dorazili do rodne zeme, zalibene jsme se zaposlouchali do rodne materstiny a teprve potom zacly pro me ty prave prazdniny, nejdelsi v mem zivote, mozna
posledni poradne. Tak. A je to. Pridavam par fotek. Jsem strasne zvedava na pristi rok, na pristi secondy, na to jak ze me bude premierka ( to zni divne co?) , jak mi bude osmnact, ( no to je taky des, uz budu trestne zodpovedna, na to bych se mela dat bacha) a taky jak z holek premierek
budou terminalky, ke kterym vsichni musim mit respekt ( Hanko!respekt..!). Ne ze bych si Barcu dokazala predstavit jako seriozni slecnu, ktera ma pred sebou jedno z nejdulezitejsich let svych studii..:-) o Anicce ani nemluvim. Ternminalky!!Holky chapete to? To uz neni zadna sranda. Ale s vama si teda vlastne o srandu nedelam starosti...
Tak mi nezbava nez poprat hodne stesti nejen na bac, ale i na to, co prijde POTOM, to zni desne, at uz to bude cokoliv, doufam, ze mate hodnehodnehodne veci a nezvladnete to odvezt najednou, a tak budete do Nimes jezdit jeste nejmin pristi rok pro vsechna vase saky paky.
No nic ja jdu na ty fotky. Nemela bych toho moc psat, aby se rapidne nesnizila kvalita celeho prispevku ....
Z Prahy zdravi Terka
PS Michale! dej vedet, az prijedes!

Aurillac
Les Grottes des Demoiselles

Montpellier divadlo

Aigues-Mortes



Avignon
Pont du Gard

Panorama ze stredoveke vesnicky a hradu v Les Baux

Les Baux

Dalsi fotky prijdou do sekce "fotky" az si je pretahnu...

Opozdene FERIA

Tak jsem se konecne dostala k napsani prispevku. Na konci kvetna byla v Nimes tradicne Feria a ulice se zaplnily lidmi, cely den a celou noc vsude hrala hudba ( na Daudetu je clovek dost v centru deni) a samozrejme k ferii patri corrida a abrivados... Na corridu jsem se sla podivat, nejlevnejsi listek stoji 17 euro. Na scene byli celkem tri toreadori a sest byku. Kazdeho samozrejme cekal jedena ten samy konec.....:-( Ja jsem po zabiti ctvrteho byka odesla, jednak mi byla desna zima ( nahore na arene to pekne fucelo) a taky me to prestalo bavit. Jsem hrozna, chapu, ze je to tradice a ze ti byci na tom nejsou zase tak spatne jako treba hovezi na jatka, ale dve hodiny mi stacily. Videla jsem dost. Toreadori jsou samozrejme odvazni chlapici, ale ze bych z toho byla nejak odvazana. Ale musim zduraznit, ze zase nemam tolik proti. Proste je to tradice, jen ne muj salek kavy.... Jinak hudby a tancovani jsme si uzily myslim dost. A taky Sangrii atd. Jen jsem teda byla rada, ze se nmusim stresovat pred bacem, kdyz se vsichni ostatni v ulicich dobre bavi. No jo, vzdyt ono to taky prijde. Ale zatim na to nemyslim. Snazim se.....:-) Obcas me napada, co ze me bude? Me toho zas tolik nebavi, abych to chtela delat jako povolani, jo mam konicky, ale myslim, si, ze jakmile by to byla moje prace, tak bych uz tak nadsena nebyla. No uvidime, mam jeste dva roky, dost casu( ale je jsem si stopro jista, ze za dva roky to vedet nebudu), ja to nevedela NIKDY v mym zivote, ani naznak, proste nic.) No to jsem tak trochu odbocila od Ferii.....omlouvam se vsem, kteri pri cteni meho prispevku usnuli.
Mejte se hezky
Hezke prazdniny flakacum , kterym skoncila skola.
Hodne stesti na bacy.
Hodne stesti pilnym a vzornym studentum , kteri jeste trpi za skolnimi lavicemi.

Tereza ( Teréz, jak mi říká naše česká asistentka Tamča, doufam, ze si to nebude cist :-)))

Zde par fotek:torrerono jo no
Tanec na tradicni feriovou pisnicku
Slavnosti pohledem z vrchu arény
pégoulade, nebo tak nejak...:-) pruvod na zahajeni ferii (férie?sakra...)
Nocni Les Arenes s "aksánem" samozrejme

Fête du vélo...aneb Svatek kola...

O vikendu se v Dijonu tez konal Fête du vélo...neboli Svatek kola. Jednalo nejen o nedelni 20km vyjizdku po Dijonu a jeho okoli s inauguraci nekolika kilometru novych cykloztezek ve meste, ktere se ucastnilo 2000-3000 lidi, ale i o dalsi doprovodny program v podobe vystav, projekce filmu s cyklistickou tematikou. Na place de la Libération byly v sobotu umisteny stanky a prezentovan rozvoj cyklistickeho ruchu a aktivit mesta pro cyklisty.

Celkove to na me zapusobilo velice pozitivne, zejmena diky velkemu mnozstvi lidi a tim, ze vetsina z nich byly mlade rodiny s malymi detmi.

Place de la Libération, nedele 9h30, odjezd

Cykloztezka podel burgundskeho kanalu

Michal

Fotbal, Boîte, Bazen aneb vikend u Flory

Je to tady, zacina 33 aneb posledni skolni tyden pro sekundy. Predposledni ci posledni vikend uz je za nami a pro me byl velice pestry a zajimavy. Bylo nas pet... Tomas, Honza, Bob a ja, castesne i Vilem, kteri jsme pobyli uplynuly vikend u Flory, coz je ma spoluzacka a rozena Italka. Ma rada spolecnost lidi a Cechy na Carnotu...

Vikend vypadal nasledovne: v sobotu jsme sli na jednu hodinu ke Flore a odpoledni program zaplnil smluveny fotbal s Dominikem, byvalym Carnotakem a nyni studentem ctvrteho rocniku Sciences-Politiques v Parizi. Zapas pekny, pro me zajimava zkouska fyzicke zdatnosti po roku na Carnotu a jinak pro nas vsechny zabava. Hralo se na travnatych hristich vedle zimniho stadionu.

Nase dva tymy (zleva: Vilem, Michal-ja, Bob, Tomas, Mira, Petr, Honza, Noé, Qointin, Dominik, Filip) - chybi Flora a Louise (ty to fotily)

Vecerni program byl dosti nejisty a podle toho to vypadalo... Nejdrive jsme vsak s Tomasem uvarili veceri (testoviny s omackou) a pak jsme neuveritelne a zdlouhave dve hodiny probirali, co tedy budem delat... Takze v pul jedenacte bylo dohodnuto, sli jsme do Beer Country. Presli jsme pulku centra Dijonu, sedli jsme si, objednali a za 20 minut jsme zase museli jit... Rekl bych ze snad vsihni Cesi i cast Francouzek z toho byli neprijemne prekvapeni... Po dalsi pul hodince chuze jsme dosli do "Boîte" (krabice, ja radci rikam krabicky...) Kde jsme tedy dve hodiny tancovali a bavili se... Pro me velice zajimave, ale nikoli preferencne frekventovane.

Vecere u Flory (zleva: Vilem, Flora, Tomas, Charoyère)

La Boîte aneb krabice...

Rano jsem vstaval v osm (jako jediny z celeho bytu) a vyrazil jsem na kole, na "Fête du vélo" (Svatek kola) - viz vyse. Odpoledne jsme nejdrive vyrazili domluvit namy pripravovanou cast dokumentarniho filmu o ceskych sekcich ve Francii dale pak na bazenu...

Fotnata a altanek na place Président Wilson (cestou na bazen)

Vikend to byl velice zajimavy, specialni a uplne jiny nez ty ostatni za cely rok...

Z Dijonu
Zdravi
Michal

Patecni posezeni pri asociaci francouzsko-ceskeho pratelstvi...

Potreti v letosnim skolnim roce jsme byli pozvani k panu Pierru Berthaudovi na vecerni pratelske posezeni. Jedna se o jednu z aktivit « Association de l'amitié franco-tchèque Saint-Wenceslas » (pro uvedeni do situace – jedna se o pozvani k rodine Pierra Berthauda, cloveka, ktery nam pomaha, kdyz neco potrebujem a kazdym rokem nas nekolikrat pozvou na vecerni posezeni spolu s Evou, ceskou emigrantkou ve Francii).

Vydali jsme se po veceri autobusem na predmesti Dijonu Saint-Apollinaire, kde jsme (Cesi z Carnotu) pobyli 2 hodinky jeste s Vercou a Barou ze Sciences-Po.
Pro zpatecni cestu jsou vzdy tri moznosti – autobusem, ktery jezdi ve vecernich hodinach tak jednou za 30-60min; autem, kdyz nas odveze Pierre nebo Eva a ta posledni, hojne vyuzivana, je pesky, neboli asi ctyriceti minutova rychlejsi chuze z vychodni casti aglomerace nazvane « Grand Dijon » (Velky Dijon) na okraj centra mesta. Jedna se priblizne o 4km...

Muzete si prohlednout nasledujici fotky ze vcerejsiho vecera...


(zprava) Eva, Pierre a jeho tchyne

...

...

Pekny vikend!
Michal